V roce 1951 byla v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků. K jejímu přijetí došlo v kontextu dvou ničivých světových válek a dnes představuje pilíř ochrany uprchlíků po celém světě. A i v současné době je nesmírně důležitá. Ještě nikdy v minulosti totiž nebylo na útěku tolik lidí jako nyní.

Ženevská úmluva byla přijata 28. července 1951 na zvláštní konferenci Organizace spojených národů a v platnost vstoupila 22. dubna 1954. Definovala status uprchlíka a stanovila, jaká ochrana, pomoc a práva uprchlíkům náleží. Kromě toho také představuje nejdůležitější právní základ pro práci Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR). Z počátku byla její platnost omezená jak místně, tak časově – na uprchlíky v Evropě v období po konci druhé světové války. To se však změnilo v roce 1967 přijetím „Protokolu o právním postavení uprchlíků“, který platnost úmluvy místně i časově rozšířil. V současné době má Ženevská úmluva celkem 146 signatářských států, mezi nimi i Německo. I nadále zůstává nejdůležitějším mezinárodním dokumentem v oblasti ochrany uprchlíků. Heiko Maas, ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, zdůraznil u příležitosti 70. výročí jejího přijetí důležitost Ženevské úmluvy:

„Úmluvu o právním postavení uprchlíků považuji za převratný úspěch. Vzešla z nezměrného utrpení milionů lidí během druhé světové války a po jejím konci. Jejím cílem bylo zejména zabránit opakování takových hrůz. Ženevská úmluva je i dnes zcela nepostradatelná. Aktuálně je totiž na útěku, resp. bylo vyhnáno z vlasti více než 82 milionů lidí. To odpovídá přibližně počtu obyvatel Německa.“

Důležitější než kdy dříve

V uplynulých 70 letech postupně rostly počty uprchlíků a vyhnanců, zejména v důsledku krizí a konfliktů, mj. v Sýrii, Jemenu či Kongu. V roce 2021 dosáhly počty uprchlíků a vyhnanců historického maxima: 82 milionů osob. Převážná většina těchto lidí nalezla útočiště v sousedních státech a regionech. Skutečnost, že se počty uprchlíků a vyhnanců během posledního desetiletí zdvojnásobily, podtrhuje mimořádný význam Ženevské úmluvy. Ta totiž tvoří právní rámec pro ochranu a zaopatření milionů lidí, kteří museli kvůli násilí a pronásledování opustit svou vlast.

Německo pomáhá uprchlíkům

Německo je v poměrně specifické situaci. Nejenže přispívá do rozpočtu UNHCR druhou nejvyšší částkou, ale rovněž patří k zemím, které přijímají největší množství uprchlíků. V roce 2020 poskytlo Německo Úřadu Vysokého komisaře OSN téměř 400 mil. eur a velmi úzce s ním spolupracovalo při řešení problémů po celém světě. Německo se navíc zasazuje také o to, aby i ostatní státy projevily více solidarity a převzaly odpovědnost. Nejen v podobě vyšších dobrovolných příspěvků do rozpočtu UNHCR, ale i přijetím uprchlíků a společným politickým úsilím o zajištění dodržování Ženevské úmluvy. Proto německá spolková vláda usiluje o to, aby Ženevskou úmluvu a Protokol z roku 1967 ratifikovaly všechny státy světa.