Těžký začátek: Československo a Německo před 100 lety
Článek
Dnes je spolupráce Česka a Německa na všech úrovních a ve všech oblastech samozřejmostí. - Tak tomu vždy nebylo. Před 100 lety vypadaly na začátku vztahy mezi Prahou a Berlínem úplně jinak.
Německý generální konzul v Praze sice uznal jménem Německé říše již 2. listopadu 1918 nezávislost Československa vůči Národnímu výboru, ale bez zplnomocnění z Berlína, jak dokládají dokumenty Ministerstva zahraničí:
Zpráva generálního konzula Gebsattela říšskému kancléři, 2. listopadu 1918: Abychom odvrátili vážné nebezpečí hrozící našim krajanům a jejich majetku a zabránili katastrofě, která by znemožnila na dlouhou dobu navázání dobrých vztahů mezi oběma našimi státy, učinil jsem (…) následující prohlášení: Má vláda je připravena připustit diplomatické zastoupení československého státu v Berlíně. K tomuto sdělení jsem – na vlastní zodpovědnost – dodal, že tímto je československý stát mou vládou uznán. Jsem si plně vědom, že jsem tímto jednal zcela svévolně.
Sdělení ministerstva zahraniční generálnímu konzulovi v Praze, 7. listopadu 1918: V žádném případě nemůžeme uznat český stát a Německému Rakousku oproti tomu odepřít uznání, pokud to od nás požadují. I když jsou dobré vztahy s novým českým státem našim přáním, stojí v popředí našeho zájmu Německé Rakousko.
Od začátku se zasazoval německý generální konzul Gebsattel u svých nadřízených v Berlíně o dobré sousedské vztahy a pochopení pro nově vzniklý stát. Nemohl se však se svými názory pokaždé prosadit. Také on, Gebsattel, byl pro novou vládu v Praze v té době zástupcem nepřátelského státu. Hranice obou států byla tehdy ještě nevyjasněná, stejně jako byla budoucnost jejich vzájemných vztahů otevřená.
Teprve po podepsání Versaillské dohody v červnu 1919 byla určena společná hranice. Následovalo otevření diplomatických a konzulárních zastoupení v Praze, v Berlíně a dalších německých městech, jakož i uzavření obchodní dohody mezi oběma zeměmi v roce 1920. Prvního německého velvyslance v Praze, Walthera Kocha, přijal prezident Masaryk s pověřovacími listinami 29. října 1921. V Locarnu byla v roce 1925 uzavřena také rozhodčí smlouva ohledně vyřešení sporů mezi Německem a Československem.
