Přeji všem židovkám a židům, jejich rodinám a přátelům v Německu i všude na světě požehnaný nový rok 5779, hodně zdraví a šťastné a poklidné sváteční dny!

Přeji vám z celého srdce, abyste tyto dny oslavili plní naděje a optimismu do budoucnosti.

Jsem si ale také vědom toho, že mnozí z vás se za uplynulým rokem ohlíží s velkým znepokojením. U nás v Německu se smutným a odpudivým způsobem ukázalo, jak hluboce jsou bohužel stále ještě v hlavách mnohých lidí zakořeněny antisemitistické ideje a jak nepokrytě dochází k antisemitistickým činům. Je to ostudné a neúnosné. Tato situace představuje apel na nás všechny, bez výjimky. Nebudeme akceptovat, aby se mladým lidem spolužáci posmívali kvůli jejich víře, aby se jarmulky ze strachu nosily jen potají a aby někteří umělci, politici nebo publicisti relativizovali holocaust.

To jednoznačně odmítáme – a je jedno, jestli se jedná o vědomé provokace a prolamování různých tabu, nebo o plíživé posouvání základních linií našeho společenského soužití. Nesmíme totiž zapomínat na jednu věc: To, že dnes, 80 let poté, co v celém Německu hořely synagogy a otevírala se cesta do propasti holocaustu, je židovství opět pevnou součástí německé společnosti, není žádnou samozřejmostí. Je to privilegium, za které jsme nejen hluboce vděčni, ale které přijímáme s pokorou. Privilegium, které s sebou přináší i odpovědnost. Odpovědnost, abychom se zasazovali o to, aby lidé židovského vyznání mohli své náboženství v naší zemi praktikovat svobodně a v bezpečí. Abychom bojovali za lidská práva, toleranci a mír. Abychom se postavili proti antisemitismu – nejen zde v Německu, ale vždy a všude.

Izraeli bych přál, aby se podařilo najít spravedlivá a udržitelná řešení pro mírové soužití na Blízkém východě. Pouze pak bude moci být zajištěno bezpečí, které si lidé již dlouho přejí. Německo se o to bude aktivně zasazovat i nadále.

Šana tova u-metuka!