Vítejte na stránkách Ministerstva zahraničí
Nabytí německého státního občanství
Podle německých právních předpisů upravujících státní občanství existují pro nabytí německého státního občanství různé důvody. Tyto jsou popsány níže.
- Nabytí občanství narozením v manželství
- Nabytí občanství narozením mimo manželství
- Nabytí občanství v případě dětí narozených v zahraničí, jejichž němečtí rodiče se narodili v zahraničí po 31. 12. 1999 (§ 4 odst. 4 věta první ve spojení s větou třetí StAG)
- Nabytí občanství adopcí
- Nabytí občanství legitimací
- Nabytí občanství v případě dětí narozených v Německu rodičům cizincům; povinná volba
- Nabytí uzavřením manželství cizinky s Němcem
- Němci v bývalé Německé demokratické republice
- Příslušníci německých menšin ve střední a východní Evropě
- Ostatní důvody nabytí německého státního občanství
Veškeré údaje uvedené v tomto informačním letáku byly pečlivě ověřeny a jsou založeny na poznatcích a zkušenostech velvyslanectví v době jeho vypracování. Přesto však neručíme za úplnost a správnost.
Velvyslanectví nemůže poskytnout informace nad rámec tohoto informačního letáku. S případnými dalšími dotazy se obracejte na Spolkový správní úřad v Kolíně nad Rýnem.
Stav: srpen 2023
Německé státní občanství vychází zásadně z principu „práva krve“ (ius sanguinis). To znamená, že se získává především na základě toho, že je jeden z rodičů Němec. Od roku 2000 platí navíc možnost získání německého státního občanství v případě, že se rodičům se státním občanstvím jiného státu, narodí v Německu dítě.
Konkrétně existují pro získání německého státního občanství následující důvody:
Nabytí občanství narozením v manželství
Manželské děti, které se narodily mezi 1. 1. 1914 a 31. 12. 1963, získávaly německé státní občanství pouze po otci.
Manželské děti německé matky, které se narodily po 1. 1. 1964 a před 31. 12. 1974, získaly německé státní občanství v případě, že by jinak byly bez státní příslušnosti.
Manželské děti, které se narodily od 1. 1. 1975 dále, získaly německé státní občanství, pokud byl jeden z rodičů Němec.
Manželské děti německé matky, které se narodily po 23. 5. 1949 a před 1. 1. 1975 a nezískaly německé státní občanství, mají od 20. 8. 2021 do 19. 8. 2031 možnost učinit prohlášení, že mají zájem o nabytí německého státního občanství. K nabytí německého státního občanství dochází v těchto případech okamžikem doručení žádosti úřadu příslušnému pro záležitosti týkající se státního občanství.
Manželské děti německé matky, které se narodilo od 1. 4. 1953 a před 1. 1. 1975 a již měly státní občanství, měly od 1. 1. 1975 možnost učinit prohlášení, že chtějí získat německé státní občanství. Lhůta pro takovéto prohlášení definitivně skončila 31. 12. 1977.
Nabytí občanství narozením mimo manželství
Nemanželské děti německé matky získávají německé státní občanství od 1. 1. 1914 po matce.
Nemanželské děti německého otce získávají německé státní občanství od 1. 7. 1993 v případě, že pře 23. rokem života dítěte proběhne mimo jiné platné uznání nebo zjištění otcovství.
Nemanželské děti německého otce, které se narodily po 23. 5. 1949 a před 30. 6. 1993 a nezískaly německé státní občanství, mají od 20. 8. 2021 do 19. 8. 2031 možnost učinit prohlášení, že mají zájem o nabytí německého státního občanství. K nabytí německého státního občanství dochází v těchto případech okamžikem doručení žádosti úřadu příslušnému pro záležitosti týkající se státního občanství.
CZ |
Prohlášení o uznání otcovství („určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů“) učiněné po 1. 7. 1998 před českým matričním úředníkem platí jako doložení původu, a zajišťuje tak německé státní občanství. V České republice je možné učinit prohlášení o uznání otcovství i před narozením dítěte. Uznání otcovství probíhá v České republice před matričním úředníkem a osvědčuje se. O uznání je vyhotovena samostatná listina. Případně lze zažádat o výpis z české matriky, ve které je uznání otcovství uvedeno. |
Nabytí občanství v případě dětí narozených v zahraničí, jejichž němečtí rodiče se narodili v zahraničí po 31. 12. 1999 (§ 4 odst. 4 věta první ve spojení s větou třetí StAG)
Za jakých okolností mé dítě nenabyde německé státní občanství?
Vaše dítě německé občanství automaticky nezíská v případě, že:
- jste se Vy (německý rodič nebo oba němečtí rodiče) narodil(i) po 31. 12. 1999 v zahraničí,
- se Vaše dítě narodilo v zahraničí,
- jste Vy (německý rodič nebo oba němečtí rodiče) měli v době narození dítěte obvyklý pobyt v zahraničí (pokud máte obvyklý pobyt v zahraničí, nehraje žádnou roli skutečnost, že zároveň máte bydliště hlášené v Německu) a
- Vaše dítě narozením automaticky získalo státní občanství jiného státu.
Co musím udělat, aby mé dítě získalo německé občanství?
Do jednoho roku od narození dítěte musíte u příslušného matričního úřadu v Německu podat žádost o osvědčení narození dítěte v matričním rejstříku. Tuto lhůtu dodržíte i v případě, že Vaše žádost bude do jednoho roku doručena příslušnému zastupitelskému úřadu v zahraničí. Žádost může podat samostatně i pouze jeden z rodičů.
Příklad |
Německého občana A zaměstnavatel vyšle v roce 1999 do České republiky. Tam se 1. 2. 2000 narodí jeho dcera Klára. Rodina se po několika letech vrátí do Německa. Klára se v roce 2018 seznámí s českým občanem a přestěhuje se s ním do Prahy. Tam se jí 1. 1. 2020 narodí syn Petr. Ačkoliv je jeho matka Němka, nezíská narozením německé státní občanství, protože narozením získal od otce české státní občanství. Aby Petr získal německé státní občanství, musí Klára a/nebo otec dítěte na příslušném matričním úřadě v Německu nebo na příslušném německém zastupitelském úřadu v zahraničí podat žádost o osvědčení narození dítěte. Když žádost podají včas, může být dítěti na žádost vystaven německý pas. |
Upozornění: Tato úprava
- se týká všech Němců (včetně osob s dvojitým státním občanstvím), kteří mají od narození stálý pobyt a bydliště v zahraničí, ale také
- všech Němců (včetně Němců pracujicích v zahraničí a vystěhovalců), kteří se sami narodili v zahraničí, v zahraničí mají obvyklý pobyt (tzn. např. v zahraničí pracují – a je přitom jedno, že jsou stále úředně hlášeni v Německu), a kterým se v zahraničí narodilo dítě – a to bez ohledu na důvod a délku pobytu v zahraničí.
Pokyny k dodatečnému osvědčení narození dítěte v zahraničí a informace o tom, jaké dokumenty je potřeba předložit, naleznete na naší webové stránce. Pokud v rámci jednoroční lhůty nejste schopni předložit všechny potřebné dokumenty, odevzdejte alespoň vyplněný formulář žádosti a všechny dokumenty, které již máte k dispozici – dodržíte tak stanovenou lhůtu.
Upozorňujeme na to, že německý doklad totožnosti lze pro Vaše dítě vystavit až tehdy, když je podána úplná žádost o osvědčení narození dítěte.
Pravidlo generační hranice se neuplatní u potomků německého rodiče/německých rodičů, který/kteří získal/i německé státní občanství na základě článku 116 odst. 2 věty 1 německé ústavy nebo na základě § 15 německého zákona o státním občanství v rámci nápravy křivd v oblasti státního občanství.
Nabytí občanství adopcí
Od 1. 1. 1977 lze německé státní občanství získat také adopcí německým rodičem. Předpokladem je, aby adopce proběhla v Německu; v případě adopce v zahraničí musí účinky adopce odpovídat účinkům adopce v Německu.
CZ |
Adopce provedená v České republice odpovídá podle právních předpisů adopci provedené podle německého práva, a zásadně ji tedy lze v Německu uznat. Pokud adopce proběhla, resp. nabyla právní moci po 1. 1. 1977 a jeden z adoptujících rodičů v té době měl německé státní občanství, může být také základem pro nabytí německého státního občanství. |
Nabytí občanství legitimací
Legitimací se rozumí situace, kdy se dítě narodilo mimo manželství a otec otcovství platně uznal nebo bylo otcovství zjištěno soudem a rodiče dítěte následně uzavřou manželství. Od 1. 7. 1998 už pojem legitimace v německém právu neexistuje.
Nabytí německého státního občanství se řídí zásadně podle právní úpravy platné pro manželské děti.
Prostřednictvím legitimace bylo možné německé státní občanství získat v době od 1. 1. 1914 do 30. 6. 1998.
Spolkový správní soud v Lipsku (Bundesverwaltungsgericht) rozhodl rozsudkem ze dne 29. 11. 2006 se zpětným účinkem k 1. 4. 1953 o neplatnosti právních předpisů týkajících se ztráty německého státního občanství v případě legitimace cizím státním příslušníkem. Z tohoto rozsudku vyplývá, že nemanželské děti německých matek narozené po 31. 3. 1953, které byly legitimované cizím státním příslušníkem, neztratily německé státní občanství.
Nabytí občanství v případě dětí narozených v Německu rodičům cizincům; povinná volba
Od 1. 1. 2020 nabývá dítě, které se narodí rodičům cizincům, – za předpokladů uvedených v § 4 odst. 3 StAG – narozením v Německu německé státní občanství. Nabytí občanství se zapíše do záznamů německé matriky a do registru obyvatel.
Děti narozené v Německu mezi 2. 1. 1990 a 31. 12. 1999 mohly německé státní občanství získat udělením státního občanství podle § 40 b StAG. Nabytí občanství proběhlo předáním listiny o udělení občanství.
V obou případech získalo dítě německé státní občanství navíc k zahraničnímu státnímu občanství, které nabylo na základě původu po rodičích.
Pokud takovéto děti nevyrostly v Německu, a vedle německého státního občanství nemají státní občanství jiného členského státu EU nebo Švýcarska, je v některých případech zapotřebí, aby se rozhodly před 21. rokem života, zda si zvolí německé, nebo jiné státní občanství.
Nabytí uzavřením manželství cizinky s Němcem
Cizinky, které uzavřely manželství s Němcem, získávaly mezi 1. 1. 1914 a 31. 3. 1953 automaticky německé státní občanství.
Pro cizinky, které uzavřely manželství s Němcem mezi 1. 4. 1953 a 23. 8. 1957, platily zvláštní předpisy.
V případě uzavření manželství mezi 24. 8. 1957 a 31. 12. 1969 platila možnost při uzavření manželství nebo po něm získat německé státní občanství prohlášením.
Od 1. 1. 1970 už uzavření manželství není automatickým důvodem pro nabytí občanství. Manželé a manželky německých státních příslušníků však mohou za určitých okolností podat žádost o udělení státního občanství ze zahraničí. V těchto otázkách se prosím obraťte na německé velvyslanectví v Praze.
Němci v bývalé Německé demokratické republice
Mezi právní úpravou státního občanství v Německé demokratické republice (NDR) a zákonem o říšském a státním občanství („RuStAG“), potažmo zákonem o státním občanství („StAG“) Spolkové republiky Německo existovalo několik důležitých rozdílů.
Podle nařízení o rovnoprávnosti žen v právní úpravě státního občanství ze dne 30. 8. 1954 a § 5 zákona NDR o státním občanství ze dne 20. 2. 1967 získalo dítě státní příslušnost NDR narozením, pokud jeho rodiče nebo jeden rodič byl(i) státními občany NDR. Nerozlišovalo se mezi narozením dítě v manželství a mimo něj. Zda byli rodiče v době narození dítěte sezdáni, hrálo u dětí rodičů z bývalé NDR roli pouze v souvislosti s příjmením dítěte. Tato úprava vedla k tomu, že mnoho dětí, kteří měli otce z NDR a jejichž rodiče nebyli sezdáni, má německé státní občanství, zatímco jejich vrstevníci ze „západu“ německé státní občanství nezískali. Předpokladem bylo však i zde jasné stanovení otcovství. Totéž platí pro manželské děti matek z NDR narozené před 1. 1. 1964.
CZ |
Na základě Smlouvy o úpravě dvojího občanství mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 10. 10. 1973 musely osoby, které měly občanství ČSSR i NDR, do 11. 12. 1974 učinit prohlášení o volbě státního občanství. Pro děti narozené po 12. 12. 1973 museli rodiče prohlášení učinit do tří měsíců. Osobám s dvojím občanstvím žijícím na území ČSSR, které prohlášení o volbě neučinily, občanství NDR automaticky zaniklo. Tato smlouva sjednocením Německa zanikla. Spolková republika Německo v ní spatřovala rozpor se svým právem a její účinky považovala za neplatné od samého počátku. Ztráta občanství NDR proto z pohledu sjednoceného Německa neznamenala ztrátu německého státního občanství. |
Příslušníci německých menšin ve střední a východní Evropě
Zvláštní předpisy platí také pro příslušníky německých menšin ve střední a východní Evropě, kteří německé státní občanství získali v rámci hromadného udělování německého občanství v době druhé světové války.
CZ |
Obyvatelé Hlučínska mohou vzhledem ke skutečnosti, že jejich předkové byli před rokem 1918 držiteli německého říšského občanství, požádat o udělení německého státního občanství. Mezi lety 1938 a 1945 proběhly na území dnešní České republiky velké územní změny. Je možné, že osoby s bydlištěm na území tehdejších Sudet v této době německé říšské občanství získaly na základě nařízení podle místa bydliště, resp. že jim bylo „vnuceno“. Osoby s bydlištěm na území tehdejšího protektorátu mohli říšské občanství získat na základě žádosti. Dotazy ohledně toho, zda konkrétním osobám bylo propůjčeno německé státní občanství nebo jej nabyly, lze adresovat Národnímu archivu České republiky (https://www.nacr.cz). V případě obyvatel někdejších Sudet je zapotřebí podat ŽÁDOST O ZJIŠTĚNÍ ÚDAJŮ ZE SČÍTÁNÍ OBYVATEL NA ÚZEMÍ BÝVALÉHO ČESKOSLOVENSKA a vyžádat si informaci, zda byla u dané osoby při sčítání lidu v roce 1930 nebo 1939 evidováno německé státní občanství. V případě obyvatel tehdejšího protektorátu je potřeba podat příslušný formulář pro zjištění, zda daná osoba požádala o německé státní občanství (ŽÁDOST O ZJIŠTĚNÍ ÚDAJŮ O STÁTNÍM OBČANSTVÍ). Velvyslanectví neposkytuje podporu při podávání dotazů adresovaných Národnímu archivu České republiky. |
Ostatní důvody nabytí německého státního občanství
Německé státní občanství lze získat prohlášením, udělením nebo propůjčením. Dovolujeme si upozornit na zvláštní pokyny týkající se jednotlivých řízení k udělení občanství, jako např. pokyny k nabytí státního občanství prohlášením, pokyny k udělení státního občanství podle § 14 StAG a pokyny k udělení občanství podle čl. 116 odst. 2 Základního zákona – udělení občanství osobám pronásledovaným v době nacismu a jejich potomkům – pro dřívější německé státní příslušníky, kterým bylo německé státní občanství odebráno z politických, rasových nebo náboženských důvodů v období mezi 30. 1. 1933 a 8. 5. 1945.