Vítejte na stránkách Ministerstva zahraničí
Prohlášení o příjmení pro německé děti
Foto eines Formulars, © picture-alliance/ ZB
Následující informace vychází z aktuální právní úpravy týkající se používání příjmení v Německu a České republice. V jiných zemích a pro případy z minulosti může platit odlišná úprava. V takových případech se prosím nejdříve obraťte na velvyslanectví písemně poštou nebo e-mailem (konsulat@prag.diplo.de) a informujte se o příslušných pravidlech a o tom, zda je případně zapotřebí učinit prohlášení o jméně.
Obecné informace
Dítě ze zákona získává německé státní občanství v případě, že německé občanství má jeden z rodičů.
Používání příjmení se u německých dětí řídí zásadně německým právem, a to bez ohledu na údaje uvedené v zahraniční matriční listině.
Pro německé dítě lze podle německého práva zásadně zvolit pouze příjmení, které v době, kdy je učiněno prohlášení o jméně, používá matka nebo otec. Zásadně nelze zvolit dvojité jméno.
Pokud má jeden z rodičů kromě německého ještě jiné státní občanství, lze jméno dítěte stanovit i podle práva daného jiného státu.
Pokud příjmení dítěte podle německého práva ještě není stanoveno nebo ještě nebylo určeno, není možné dítěti vydat žádný německý doklad totožnosti.
Kdy je podle německého práva příjmení dítěte stanoveno i bez prohlášení o jméně?
a) Rodiče jsou v době narození dítěte sezdaní a používají společné příjmení podle německého práva.
V případě uzavření sňatku v České republice: Rodiče se rozhodli jako společné příjmení používat příjmení manžela nebo manželky. Toto platí i v případě, že se manželka rozhodne pro jméno manžela a ke jménu připojí koncovku –ová.
Příklad |
Německá občanka paní Miller a český občan pan Fišer uzavřou sňatek a rozhodnou se používat společné příjmení Fišer. V oddacím listu je u paní Müller jako jméno po uzavření manželství uvedeno příjmení Fišerová. Všechny společné děti narozené po sňatku (bez ohledu na to, zda mužského či ženského pohlaví) se budou ze zákona jmenovat Fišer. |
b) Rodiče dítěte jsou sezdaní, ale nepoužívají společné příjmení a mají již společné dítě, pro nějž podle německého práva na německém matričním úřadu učinili prohlášení o jméně.
Příklad |
Německá občanka paní Müller a český občan pan Fišer uzavřou sňatek a rozhodnou se nepoužívat společné příjmení. V roce 2016 se jim narodí syn Jan. Rodiče v roce 2016 zažádají o dodatečné osvědčení jeho narození u příslušného německého matričního úřadu, zvolí pro jeho jméno německé právo a určí mu příjmení Fišer. V roce 2018 se jim narodí syn Pavel a v roce 2020 dcera Monika. Pavel i Monika se ze zákona budou jmenovat Fišer. |
c) Rodiče dítěte v době jeho narození nejsou sezdaní a žijí v České republice. Už spolu mají dítě, pro nějž podle německého práva učinili na německém matričním úřadu prohlášení o jméně. Pro druhé dítě si nechají osvědčit uznání otcovství před narozením (uznání otcovství před českým matričním úřadem je dostačující).
Příklad |
Německé občance paní Müller se narodí syn Jan. Před narozením dítěte český občan pan Fišer uzná otcovství dítěte. Rodiče před českým matričním úředníkem prohlásí, že se jejich dítě má jmenovat Jan Fišer (v této době dítě podle německého práva ještě nepoužívá žádné příjmení). Poté rodiče zažádají o dodatečné osvědčení narození u příslušného německého matričního úřadu, zvolí pro jméno německé právo a pro oblast platnosti německého práva zvolí příjmení Fišer. 2018 se jim narodí syn Pavel a v roce 2020 dcera Monika. Pro Pavla i Moniku je osvědčena listina o uznání otcovství. Obě děti se ze zákona jmenují Fišer. |
d) Rodiče dítěte v době jeho narození nejsou sezdaní. Otcovství bylo uznáno po narození dítěte. Dítě používá příjmení matky. Tato úprava platí i v případě dalšího společného dítěte, pro které rodiče již učinili prohlášení o jméně před německým matričním úřadem.
Příklad |
Německá občance paní Müller se narodí syn Jan. Český občan pan Fišer uzná otcovství dítěte po jeho narození. Rodiče před českým matričním úředníkem prohlásí, že se dítě má jmenovat Jan Fišer. V oblasti platnosti německého práva se dítě jmenuje Jan Müller. |
e) Rodiče dítěte v době jeho narození nejsou sezdaní a nepoužívají společné příjmení, ale uzavřou sňatek po narození dítěte a rozhodnou se v manželství používat společné příjmení. Společné příjmení se ze zákona vztahuje i na dítě, pokud nedovršilo věk pěti let.
Příklad |
České občance paní Müllerové se v roce 2018 narodí dcera Monika. Německý občan pan Fischer uzná otcovství dítěte po jeho narození. Dítě se v oblasti platnosti německého práva jmenuje Monika Müllerová. V roce 2019 paní Müllerová a pan Fischer uzavřou sňatek a rozhodnou se v manželství používat společné příjmení Fischer. V oddacím listu bude u paní Müllerové jako příjmení po sňatku uvedeno Fischerová. Příjmení Moniky se ze zákona změní na Fischer. |
V jakých případech je zapotřebí učinit prohlášení o jméně?
a) Rodiče dítěte jsou v době jeho narození sezdaní, ale nepoužívají společné příjmení podle německého práva a zároveň nemají žádné další děti, pro které již bylo příjmení podle německého práva určeno.
Příklad |
Německá občanka paní Müller a český občan pan Fišer uzavřou v České republice sňatek a při něm se rozhodnou nepoužívat společné příjmení. Při sňatku ale před českým matričním úředníkem stanoví, že se jejich společné děti mají jmenovat Fišer nebo Fišerová. To je také uvedeno v českém oddacím listě. V roce 2016 se jim narodí syn Jan. V jeho českém rodném listě je uvedeno příjmení Fišer. Pro oblast platnosti německého práva ale ještě příjmení nemá, to musí být určeno až prohlášením o jméně před německým matričním úředníkem. |
b) Rodiče dítěte nejsou v době jeho narození sezdaní, nemají žádné další společné dítě, pro které již učinili německé prohlášení o jméně, otcovství dítěte bylo uznáno před jeho narozením a dítě má obvyklý pobyt v České republice.
Příklad |
Německé občance paní Müller se narodí syn Jan. Před narozením dítěte otcovství uzná český občan pan Fišer. Rodiče před českým matričním úředníkem prohlásí, že se dítě má jmenovat Jan Fišer. Pro oblast platnosti německého práva ale dítě ještě žádné příjmení nemá, to musí být určeno až prohlášením před německým matričním úředníkem. |
V jakých případech lze učinit prohlášení o jméně?
a) Rodiče dítěte nejsou sezdaní, nemají žádné další společné dítě, pro které již učinili německé prohlášení o jméně, a otcovství dítěte bylo uznáno po jeho narození. Dítě používá jméno matky. Pokud by mělo místo toho používat jméno otce, je zapotřebí učinit odpovídající prohlášení o jméně.
Příklad |
Německé občance paní Müller se narodí syn Jan. Po narození dítěte otcovství uzná český občan pan Fišer. Rodiče před českým matričním úředníkem prohlásí, že se dítě má jmenovat Jan Fišer. V oblasti platnosti německého práva se dítě jmenuje Jan Müller. V jeho německém pasu má být nyní uvedeno jméno Fišer. Aby Jan mohl příjmení Fišer používat i v Německu, musí toto příjmení být určeno před německým matričním úředníkem. |
b) Rodiče chtějí svému dítěti dát příjmení, které je možné pouze podle zahraničního práva, podle německého však nikoliv.
Příklad |
Německá občanka paní Müller a český občan pan Fišer uzavřou sňatek a při něm se rozhodnou používat společné příjmení Fišer. V oddacím listu bude u paní Müller jako příjmení po uzavření manželství uvedeno jméno Fišerová. Všechny společné děti narozené po uzavření sňatku (bez ohledu na to, zda ženského nebo mužského pohlaví) se budou jmenovat ze zákona Fišer. Paní Müller se v roce 2016 narodí syn Jan, v roce 2019 syn Pavel a v roce 2020 dcera Monika. Všechny tři děti se budou v oblasti platnosti německého práva jmenovat Fišer. V českém rodném listě a v českém občanském průkazu bude Moničino příjmení Fišerová. Pokud rodiče budou chtít, aby Fišerová bylo uvedeno i v Moničině německém pasu, musí nejdříve učinit prohlášení před německým matričním úředníkem. |
c) Rodiče chtějí, aby dítě v oblasti platnosti českého i německého práva používalo stejné jméno.
Příklad |
České občance paní Müllerové se narodí syn Jan. Německý občan pan Fišer uzná otcovství dítěte po jeho narození. Rodiče před českým matričním úředníkem učiní prohlášení, že se dítě má jmenovat Jan Müller. V oblasti platnosti německého práva se ale dítě jmenuje Jan Müllerová. Rodiče musí nejdříve učinit prohlášení před německým matričním úředníkem, aby se dítě i v oblasti platnosti německého práva jmenovalo Müller. |
Jak mohu učinit prohlášení o jméně pro své dítě?
Zásadně se doporučuje učinit prohlášení o jméně v rámci žádosti o osvědčení zahraničního narození dítěte v matričním rejstříku (tzv. oznámení o narození). V žádosti o oznámení o narození se uvádí všechny údaje, které jsou zapotřebí i pro prohlášení o jméně. Doklady, které jsou zapotřebí pro oznámení o narození a pro prohlášení o jméně, jsou rovněž totožné. Proto stačí podat pouze jednu žádost.
Učinit prohlášení o jméně v rámci oznámení o narození má navíc tu výhodu, že kromě vyřešení otázky používaného jména dítěte může matriční úřad v Německu zároveň vydat i německý rodný list.