Vítejte na stránkách Ministerstva zahraničí

Energetická transformace: otázky a odpovědi

Energetická transformace

Energetická transformace, © Colourbox

Článek

Jaké jsou stěžejní cíle energetické koncepce Spolkové vlády? Jak vypadá časový rámec? Zde se dozvíte více o tzv. německé energetické transformaci.

Jaké jsou cíle energetické koncepce Spolkové vlády? Jak vypadá časový rámec?

Cílem je rychlý přechod do éry obnovitelných energií a úplný odklon od jaderné energie do konce roku 2022. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny má být do roku 2030 navýšen na minimálně 50 %, v roce 2040 má činit 60 % a v roce 2050 pak 80 %.

Proč byla přijata nová energetická koncepce?

Spolková vláda nerozhodla o nové energetické koncepci, nýbrž o opatřeních, pomocí kterých může být stávající energetická koncepce realizována rychleji: S ohledem na havárii reaktoru ve Fukušimě bylo nutné přehodnotit roli jaderné energie. Chceme se jí vzdát rychleji, než bylo původně plánováno.

Dosáhne Německo svých klimatických a energetických cílů pro roky 2020 a 2030?

Německo je na dobré cestě k dosažení cílů týkajících se podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektrické energie (cíl: 40 %, stav v roce 2018: 37,9 %) a na hrubé konečné spotřebě energie (cíl: 18 %, stav v roce 2018: 16,6 %).

Pokroku bylo dosaženo rovněž v oblasti snižování emisí CO2 (stav v roce 2018: snížení o více než 30 % oproti roku 1990) a zvyšování energetické účinnosti (stav v roce 2018: snížení spotřeby primární energie o 10 % oproti roku 2008). Cílů stanovených do roku 2020 (snížení emisí CO2 o 40 % a snížení spotřeby primární energie o 20 %) se však pravděpodobně dosáhnout nepodaří.

Má energetická transformace (tzv. Energiewende) podporu německé veřejnosti?

Zásadní přechod z fosilních na obnovitelné zdroje energie a odklon od jaderné energie má nejen podporu téměř všech politických stran a poslanců Spolkového sněmu, ale souhlasí s ním rovněž velká část veřejnosti. Prakticky všechna hospodářská sdružení, odbory, výzkumné ústavy, nevládní organizace i zástupci občanské společnosti obecné cíle energetické transformace podporují. Podle průzkumů veřejného mínění z roku 2017 s ní souhlasilo průměrně 89 % Němců napříč všemi skupinami obyvatel podle vzdělání, příjmu i věku, a to jak na venkově, tak ve městech. Přesto některé projekty naráží na lokální úrovni na odpor a kritiku ze strany obyvatel. To se týká zejména větrných elektráren na pevnině a výstavby nových přenosových vedení.

Je v Německu zajištěna spolehlivost dodávek elektřiny i navzdory vysokému podílu proměnlivě výkonných obnovitelných zdrojů v energetickém mixu?

Navzdory obavám, které zaznívaly z průmyslového a hospodářského sektoru ohledně toho, že v případě přechodu na obnovitelné zdroje se Německo stane čistým dovozcem elektřiny a tím bude závislejší na ostatních zemích a že dojde k dramatickému zhoršení energetické bezpečnosti v zemi, můžeme pozorovat pravý opak. Německo zůstalo čistým vývozcem elektřiny a spolehlivost dodávek se v průběhu posledních let dokonce zvýšila. Je pravdou, že vyšší podíl obnovitelných zdrojů, jejichž výkon vykazuje výraznější výkyvy, představuje větší výzvy (a náklady) pro provoz sítí.

Už vícekrát došlo k tomu, že veškerá německá spotřeba elektřiny byla po krátkou dobu kryta ze 100 % z obnovitelných zdrojů. To, že by obnovitelné zdroje dodávaly málo elektřiny, se stává zřídka. Všechny dosavadní výzkumy ukazují, že do budoucna bude dodávka elektřiny zajištěna i ve vzácných chvílích, kdy je současně tma a bezvětří a kdy tedy energii nevyrábějí solární ani větrné elektrárny.

Stouply v Německu v důsledku energetické transformace výrazně ceny elektřiny, a jak jsou na tom německé ceny v mezinárodním srovnání?

Prostřednictvím ceny elektřiny němečtí spotřebitelé financují do budoucna orientované investice do obnovitelných zdrojů a rozvoje přenosové soustavy. Domácnosti platí druhou nejvyšší cenu v rámci zemí OECD. Často v ceně elektřiny ale nejsou zohledněny dlouhodobé náklady, jako jsou například náklady na skladování jaderného odpadu a na obnovu regionů, kde se dříve těžilo uhlí, nebo další negativní ekologické a sociální vlivy, jako jsou dopady na zdraví či znečištění životního prostředí. Proto cena za konvenčně vyrobenou elektřinu neodráží skutečné celkové náklady.

I když německé domácnosti platí za kilowatthodinu jednu z nejvyšších cen z průmyslových zemí, nejsou jejich náklady na energie – jako třeba vyúčtování za elektřinu – ani relativně (jako podíl disponibilního příjmu domácnosti), ani v absolutních hodnotách výrazně vyšší než v ostatních průmyslových zemích s nižšími cenami elektřiny, protože díky opatřením na zvyšování energetické účinnosti a energeticky úspornému chování spotřebovávají méně elektřiny.

Slibujete si od přechodu k obnovitelným zdrojům také posílení německé ekonomiky?

Jak výstavba obnovitelných zdrojů, tak i zvyšování energetické účinnosti vede k vývoji nových produktů, nových technologií a k novým možnostem exportu. Německé firmy jsou na tom dnes v těchto oblastech dobře. V roce 2018 v sektoru obnovitelných zdrojů pracovalo přibližně 304 tisíc osob. Mezi lety 2000 a 2018 se počet pracovních míst v této oblasti ztrojnásobil.

Uškodila energetická transformace konkurenceschopnosti Německa?

Ne. Energeticky náročná průmyslová odvětví platí pouze nižší příspěvky na obnovitelné zdroje podle zákona o obnovitelných zdrojích a díky tomu mají výrazně nižší ceny elektřiny. Německý průmysl tak zůstává v globálním měřítku konkurenceschopný. Náklady na elektřinu, resp. energie kromě toho v mnoha oborech představují pouze malý a často z pohledu konkurenceschopnosti nikterak rozhodující vliv.

Nebylo by možné ušetřit daleko více emisí CO2, kdyby nedošlo k odstavení jaderných elektráren? 

Atomová energie má být v Německu do konce roku 2022 kompletně nahrazena obnovitelnými zdroji, plynovými elektrárnami, dovozem nebo akumulačními kapacitami. Mezi lety 2000 a 2022 dojde k odstavení jaderných elektráren o celkovém výkonu 21,5 GW. V roce 2019 byly do sítě připojeny ještě elektrárny o výkonu 8 GW. Posledních šest bude odpojeno do konce roku 2022.

Rozvoj obnovitelných zdrojů, který probíhá souběžně s odklonem od jaderné energetiky, sice přechodně snižuje potenciál celkového snížení emisí, ale jsou další důvody, proč jej podporuje obyvatelstvo a panuje na něm široký politický konsenzus: Zatímco rozvoj obnovitelných zdrojů má za cíl redukci emisí, odklon od jaderné energie slouží k eliminaci jaderných rizik – ta souvisí s těžbou uranu, poruchami reaktorů, únikem radioaktivních látek i s otázkou bezpečného uložení atomového odpadu.

 

Více informací o energetické transformaci naleznete v angličtině na stránkách www.bmwi.de/Redaktion/EN/Dossier/energy-transition.html 

 

Na začátek stránky