Vítejte na stránkách Ministerstva zahraničí

Udělení státního občanství osobám pronásledovaným nacistickým režimem a jejich potomkům (čl. 116 odst. 2 ústavy)

Článek

Osoby, které měly dříve německé státní občanství, a jejich potomci se mohou odvolat na sku­tečnost, že byli v minulosti německými státními občany, pokud o německé občanství přišli za nacistického režimu v období mezi 30. lednem 1933 a 8. květnem 1945 z politických, rasových či náboženských důvodů.

Veškeré údaje uvedené v tomto informačním letáku byly pečlivě ověřeny a jsou založeny na poznatcích a zkušenostech velvyslanectví v době jeho vypracování. Přesto však neručíme za úplnost a správnost.                 
Velvyslanectví nemůže poskytnout informace nad rámec tohoto informačního letáku. S případnými dalšími dotazy se obracejte na Spolkový správní úřad v Kolíně nad Rýnem.

Stav: srpen 2021

Osoby, které měly dříve německé státní občanství, a jejich potomci se mohou odvolat na sku­tečnost, že byli v minulosti německými státními občany, pokud o německé občanství přišli za nacistického režimu v období mezi 30. lednem 1933 a 8. květnem 1945 z politických, rasových či náboženských důvodů. Tyto osoby a jejich potomci mají nárok na udělení německého státního občanství podle článku 116 odst. 2 věty 1 německé ústavy (Grundgesetz) v rámci nápravy křivd v oblasti státního občanství.

Za potomky takovýchto osob se podle čl. 116 odst. 2 věty první německé ústavy považují také

  • manželské děti německých matek, kterým bylo občanství nuceně odejmuto, a otců, kteří jsou státními příslušníky jiného státu, narozené před 1. 4. 1953, a jejich potomci;
  • nemanželské děti německých otců, kterým bylo občanství nuceně odejmuto, a matek, které jsou státními příslušníky jiného státu, narozené před 1. 7. 1993, pokud uznání či stanovení otcovství nabylo účinnosti v souladu s německými zákony, a jejich potomci.

Podle § 15 německého zákona o státním občanství (Staatsangehörigkeitsgesetz, StAG) mají právo na udělení státního občanství osoby, které se německého státního občanství v souvislosti s pronásledováním z politických, rasových či náboženských důvodů vzdaly nebo jej ztratily či jej nemohly získat:

  • osoby, které se německého státního občanství vzdaly nebo jej ztratily před 26. 2. 1955, např. tím, že na základě žádosti nabyly jiné státní občanství, ztrátou občanství na základě žádosti nebo uzavřením sňatku s cizincem;
  • osoby, které byly vyloučeny ze zákonného nabytí německého státního občanství uzavřením sňatku, legitimací nebo hromadným udělením občanství příslušníkům německého národa;
  • osoby, kterým po podání žádosti občanství nebylo uděleno nebo které byly vyloučeny z udělení občanství, které by v případě podání žádosti bývalo bylo možné;
  • osoby, které se vzdaly obvyklého pobytu v Německu nebo o něj přišly, pokud takový pobyt začal již před 30. 1. 1933 či v případě dětí i po tomto datu.

Nárok na udělení občanství vzniká i potomkům takovýchto osob. 

Na potomky německých státních občanů, kteří německé státní občanství nabyli na základě čl. 116 odst. 2 věta první německé ústavy nebo na základě § 15 německého zákona o státním občanství v rámci nápravy křivd v oblasti státního občanství, se nevztahuje pravidlo tzv. generační hranice.

O odebrání státního občanství z politických, rasových či náboženských důvodů se jedná vždy, když ke ztrátě občanství došlo automaticky podle § 2 11. nařízení k zákonu o říšských občanech ze dne 25. 11. 1941 (toto se vztahovalo na všechny německé občany židovské víry, kteří měli v době nabytí účinnosti tohoto nařízení nebo později obvyklý pobyt v zahraničí) nebo v jednotlivých případech podle zákona o zpětvzetí udělení občanství a odebrání státního občanství ze dne 14. 7. 1933. Jednotlivé případy odebrání německého státního občanství byly zveřejňovány v říšském věstníku (Reichsanzeiger).

Rozhodující je pouze rodič nebo jeho předci, kterým byla mezi 30. 1. 1933 a 8. 5. 1945 z politických, rasových nebo náboženských důvodů odebrána německá státní příslušnost. Že je daná osoba potomkem takového předka, je zapotřebí doložit příslušnými matričními dokumenty (rodný list / doklad o původu, oddací list, matriční knihy – pokud jsou k dispozici).

Podání žádosti

O žádostech rozhoduje Spolkový správní úřad v Kolíně nad Rýnem (Bundesverwaltungsamt), který je jako úřad příslušný pro záležitosti týkající se státního občanství Němců žijících v zahraničí zpracovává a prověřuje. Na webových stránkách Spolkového správního úřadu naleznete (v němčině) informace o postupu zpracování žádosti, podmínkách pro její podání, jakož i formulář žádosti. Zpracování žádosti není zpoplatněno.

Žádost o udělení občanství lze podat přímo u Spolkového správního úřadu.

Pokud nejsou zahraniční listiny opatřeny vícejazyčným standardním formulářem dle nařízení (EU) 2016/1191, je nutné, aby je do německého jazyka přeložil soudní tlumočník.

Žádost s podklady můžete zaslat také poštou na velvyslanectví, které pak dokumenty bez dalšího zkoumání postoupí Spolkovému správnímu úřadu. Osobní návštěva velvyslanectví za účelem podání žádosti a poradenství v této věci není možná. Pokud žádost s podklady zašlete velvyslanectví, musíte počítat s delší dobou pro poštovní předání. Velvyslanectví neručí za případnou ztrátu podkladů při poštovní přepravě mezi velvyslanectvím a Spolkovým správním úřadem. Od velvyslanectví rovněž neobdržíte potvrzení o doručení Vámi zaslaných podkladů.

Ověření kopií mohou v České republice provádět pouze notáři (nikoliv Czech Point). Pokud si přejete kopie ověřit na velvyslanectví, sjednejte si prosím termín na ověření v našem online rezervačním systému.



Na začátek stránky