8. března 2012 uspořádalo německé velvyslanectví společně s Ústavem mezinárodních vztahů Praha Seminář k 20. výročí podepsání Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Německem a tehdejším Československem.

V úvodním historickém panelu líčili oba hlavní vyjednávači smlouvy, velvyslanec v.v.

Dr. Wilhelm Höynck a Prof. Zdeněk Matějka, jak se stala smlouva, prakticky už připravená k podpisu, hracím míčem domácí politiky. To mohlo vést v závěru k jejímu ztroskotání. Höynck vzpomínal na to, že až díky iniciativě Václava Havla byla po letech nit znovu navázána a s česko-německou Deklarací nalezen kompromis i v kritických otázkách. Velvyslanec Höynck se ve své závěrečné řeči přimlouval za to, aby úsilí o dobré sousedství nepolevilo.

V panelech II a III se diskutovalo o otázkách, které by v současnosti mohly být rozhodující pro kvalitu sousedství v užším smyslu: Evropa a Energie. Evropská unie nesmí ztroskotat, jinak by se kontinent ocitl mezinárodně politicky mimo hru, říká Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven z německého ministerstva zahraničních věcí. Vzhledem k historii má Německo zvláštní zodpovědnost za Evropu. Českou pozici představil státní tajemník pro evropské záležitosti premiéra Nečase Belling. Český příspěvek k Evropské unii je konkrétně požadavek na více konkurence. Slovenský pohled na tyto záležitosti vylíčil expert na evropskou politiku Bilčík.

Velvyslanec Jörg Ranau z německého ministerstva zahraničí představil v posledním panelu německý obrat v energetice. Přes odstoupení od jaderné energie Německo splní své závazky a nezpůsobí žádné dodatkové emise CO², řekl. Expert na energetickou politiku Stiftung für Wissenschaft und Politik, Dr. Geden, se rovněž vyslovil pro evropská řešení. Import a export energie uvnitř Evropské unie je žádoucí, předpoklady pro bezproblémový transport energie přes hranice bude bohužel třeba teprve vytvořit.

Českou pozici nastínil náměstek ministra průmyslu František Pazdera a zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Bartuška. Oba naléhavě varovali před riziky a možnými následky „blackoutu“, k němuž už díky známé přetíženosti sítě téměř došlo. Evropská unie by měla ve své energetické politice intenzivněji zohledňovat také úvahy o spolehlivost v zásobování a schopnosti konkurence.